Model určení směnného kurzu na základě platební bilance

Model určení směnného kurzu na základě platební bilance je založen na předpokladu, že finanční toky mezi jednotlivými zeměmi se řídí hlavně očekávanou výnosností aktiv v těchto zemích. Platební bilance země bude vyrovnaná, pokud se výnosnost aktiv v jednotlivých zemích vyrovná, čehož lze na základě rovnice úrokové parity dosáhnout například změnami směnného kurzu.

Směnný kurz: Nominální směnný kurz je cena zahraniční měny v jednotkách domácí měny. Například: Kurz DM E_DM=19 Kč. Reálný směnný kurz je definován touto rovnicí: , přičemž E je nominální směnný kurz, P* cenová hladina v cizí zemi vyjádřená v zahraniční měně a P je domácí cenová hladina.

Platební bilance: Platební bilance je účet, který zachycuje reálné a finanční toky mezi jednotlivými zeměmi za určité období (obvykle jeden rok).

Platební bilance je rozdělena na několik oddílů. U každého oddílu sledujeme kredit (+) a debet (-). Kreditní položky vytvářejí na trhu nabídku deviz, debetní položky tvoří devizovou poptávku.

Výkonová bilance: Výkonová bilance zachycuje reálné toky zboží a služeb. Její saldo odpovídá čistému exportu (NX): NX_nom = P_exEX - P_imIM , přičemž EX je reálný export, IM je reálný import. P_ex je cena exportu (cenová hladina v zahraničí), P_im je cena importu (domácí cenová hladina).

Proto lze NX vyjádřit: NX = EX - (P_im/P_ex) IM = EX - R.IM.

Čím je R vyšší, tím je export vyšší, protože naše zboží je v zahraničí levnější. Z toho vyplývá, že je-li obchodní bilance mimo rovnováhu, je možné ji vyrovnat pomocí změn reálného měnového kurzu.

Kapitálová bilance: Kapitálová bilance zachycuje finanční toky mezi tuzemskem a zahraničím. Tyto toky závisejí na očekávané výnosnosti aktiv / investi v jednotlivých zemích (pokud neexistují žádné překážky pro volný pohyb kapitálu mezi zeměmi). Proto, za podmínky volného pohybu kapitálu, bude docházet k přesunům kapitálu ze zemí s nižší výnosností kapitálu do zemí, kde je tato výnosnost vyšší.

Investoři totiž posuzují jednotlivé možnosti, kam mohou investovat. Jednou z možností je investovat na domácím trhu. Potom očekávaný výnos (RET_Kč) odpovídá korunové úrokové míře i_Kč. Jinou možností je směnit domácí měnu za dolary ve směnném kurzu E_t a investovat v zahraničí při úrokové míře i_$. Výnosy z této investice opět převedeme na koruny očekávaným kurzem E_t+1^e a můžeme je porovnat s první možností. Výnosnost dolarové investice je

K přesunům kapitálu bude docházet vždy, když RET_Kč1 RET_$. K vyrovnání kapitálového účtu dojde v tom okamžiku, kdy se výnosnosti investic v jednotlivých zemích vyrovnají. Tato podmínka se nazývá podmínkou úrokové parity.

Obecně psáno: , tedy podmínka úrokové parity platí tehdy, je-li výnosnost domácích aktiv (i_Kč) stejná jako výnosnost zahraničních aktiv (i_$), ke které je navíc nutné připočítat výnos ze změny měnového kurzu.

Tento vztah však nezahrnuje některé důležité vlivy. Úroková parita v této jednoduché formě by mohla platit, pokud by investice v jednotlivých zemích byly perfektně zaměnitelné a přinášely by stejné riziko. Jedná-li se však o investice rizikové, je nutné do této rovnice navíc započítat takzvanou rizikovou prémii d, která vynahrazuje nutně vynaložené riziko při investicích v rizikovějších zemích. Tato riziková prémie může být například určována pomocí ratingu zemí (např. Standard & Poor's či Moody's).

Úroková míra (v rizikovější zemi) proto musí odpovídat této rovnici: .

Lze předpokládat, že směnný kurz vyrovnává očekávaný výnos držby aktiv v domácí měně a v cizí měně. Na levé straně rovnice úrokové parity je očekávaný výnos korunových aktiv (RET_Kč), na pravé straně očekávaný výnos dolarových aktiv (RET_$).

Jak již bylo řečeno, kapitálový účet bude vyrovnaný tehdy, bude-li RET_Kč=RET_$. To znamená, že pokud platební bilance vyrovnaná není, bude docházet k takovým tlakům na měnový kurz v dané zemi, až kurz dosáhne takové výše, při které bude platební bilance vyrovnaná. Jakmile kurz této výše dosáhne, dojde k vyrovnání platební bilance a přestane působit další tlak na změnu měnového kurzu.