Model určení směnného kurzu na základě platební bilance je založen na předpokladu, že finanční toky mezi jednotlivými zeměmi se řídí hlavně očekávanou výnosností aktiv v těchto zemích. Platební bilance země bude vyrovnaná, pokud se výnosnost aktiv v jednotlivých zemích vyrovná, čehož lze na základě rovnice úrokové parity dosáhnout například změnami směnného kurzu.
Základní definice:
Směnný kurz: Nominální směnný kurz je cena zahraniční měny v jednotkách domácí měny. Například: Kurz DM EDM=19 Kč. Reálný směnný kurz je definován touto rovnicí: , přičemž E je nominální směnný kurz, P* cenová hladina v cizí zemi vyjádřená v zahraniční měně a P je domácí cenová hladina.
Platební bilance: Platební bilance je účet, který zachycuje reálné a finanční toky mezi jednotlivými zeměmi za určité období (obvykle jeden rok).
Struktura platební bilance:
Platební bilance je rozdělena na několik oddílů. U každého oddílu sledujeme kredit (+) a debet (-). Kreditní položky vytvářejí na trhu nabídku deviz, debetní položky tvoří devizovou poptávku.
Kredit |
Debet |
|
Bilance zboží a služeb |
||
Bilance výnosů |
||
Bilance transferů |
||
Bilance dldob. kapitálu |
||
Bilance krdob. kapitálu |
||
Změna deviz. rezerv |
Výkonová bilance: Výkonová bilance zachycuje reálné toky zboží a služeb. Její saldo odpovídá čistému exportu (NX): NXnom = PexEX - PimIM , přičemž EX je reálný export, IM je reálný import. Pex je cena exportu (cenová hladina v zahraničí), Pim je cena importu (domácí cenová hladina).
Proto lze NX vyjádřit: NX = EX - (Pim/Pex) IM = EX - R.IM.
Čím je R vyšší, tím je export vyšší, protože naše zboží je v zahraničí levnější. Z toho vyplývá, že je-li obchodní bilance mimo rovnováhu, je možné ji vyrovnat pomocí změn reálného měnového kurzu.
Kapitálová bilance: Kapitálová bilance zachycuje finanční toky mezi tuzemskem a zahraničím. Tyto toky závisejí na očekávané výnosnosti aktiv / investi v jednotlivých zemích (pokud neexistují žádné překážky pro volný pohyb kapitálu mezi zeměmi). Proto, za podmínky volného pohybu kapitálu, bude docházet k přesunům kapitálu ze zemí s nižší výnosností kapitálu do zemí, kde je tato výnosnost vyšší.
Investoři totiž posuzují jednotlivé možnosti, kam mohou investovat. Jednou z možností je investovat na domácím trhu. Potom očekávaný výnos (RETKč) odpovídá korunové úrokové míře iKč. Jinou možností je směnit domácí měnu za dolary ve směnném kurzu Et a investovat v zahraničí při úrokové míře i$. Výnosy z této investice opět převedeme na koruny očekávaným kurzem Et+1e a můžeme je porovnat s první možností. Výnosnost dolarové investice je
K přesunům kapitálu bude docházet vždy, když RETKč1 RET$. K vyrovnání kapitálového účtu dojde v tom okamžiku, kdy se výnosnosti investic v jednotlivých zemích vyrovnají. Tato podmínka se nazývá podmínkou úrokové parity.
Obecně psáno: , tedy podmínka úrokové parity platí tehdy, je-li výnosnost domácích aktiv (iKč) stejná jako výnosnost zahraničních aktiv (i$), ke které je navíc nutné připočítat výnos ze změny měnového kurzu.
Tento vztah však nezahrnuje některé důležité vlivy. Úroková parita v této jednoduché formě by mohla platit, pokud by investice v jednotlivých zemích byly perfektně zaměnitelné a přinášely by stejné riziko. Jedná-li se však o investice rizikové, je nutné do této rovnice navíc započítat takzvanou rizikovou prémii d, která vynahrazuje nutně vynaložené riziko při investicích v rizikovějších zemích. Tato riziková prémie může být například určována pomocí ratingu zemí (např. Standard & Poor's či Moody's).
Úroková míra (v rizikovější zemi) proto musí odpovídat této rovnici: .
Jak tedy dojde k určení směnného kurzu z platební bilance?
Lze předpokládat, že směnný kurz vyrovnává očekávaný výnos držby aktiv v domácí měně a v cizí měně. Na levé straně rovnice úrokové parity je očekávaný výnos korunových aktiv (RETKč), na pravé straně očekávaný výnos dolarových aktiv (RET$).
Jak již bylo řečeno, kapitálový účet bude vyrovnaný tehdy, bude-li RETKč=RET$. To znamená, že pokud platební bilance vyrovnaná není, bude docházet k takovým tlakům na měnový kurz v dané zemi, až kurz dosáhne takové výše, při které bude platební bilance vyrovnaná. Jakmile kurz této výše dosáhne, dojde k vyrovnání platební bilance a přestane působit další tlak na změnu měnového kurzu.