Model IS-LM-BP

V modelu IS-LM-BP (podle jeho autorů nazývaném také Mundell-Flemingově) se zabýváme určením výstupu v případě otevřené ekonomiky.

Vycházíme ze dvou základních křivek modelu IS - LM: Křivky IS, tedy množiny kombinací úrokové míry (i) a důchodu (Y), při kterých je trh produktů v rovnováze, a křivky LM, tj. množiny kombinací i a Y, kdy je trh aktiv v rovnováze. V tomto modelu (v případě uzavřené ekonomiky) dochází k vyrovnání trhů zboží a služeb a trhu aktiv pomocí pohybů úrokové míry. V případě otevřené ekonomiky je model IS - LM navíc doplněn o křivku BP, která vyjadřuje rovnováhu platební bilance (BP = Balance of payment).

I v modelu IS-LM-BP zachováváme předpoklad konstantní cenové hladiny, podobně jako v modelu IS-LM. Vyrovnání obou trhů v modelu IS-LM-BP není možné pomocí pohybů úrokové míry jako v modelu IS-LM, protože tento pohyb je kvůli volnému pohybu kapitálu, který úrokovou míru udržuje na úrovni odpovídající úrokové paritě, omezen.

K rovnováze modelu IS-LM-BP dochází v tom okamžiku, kdy se ekonomika nachází na křivce BP, tedy když je splněna podmínka úrokové parity a platební bilance je vyrovnaná.

Pokud se ekonomika nachází mimo křivku BP (platební bilance je nevyrovnaná), dochází k procesu vyrovnání, jehož průběh závisí na systému měnového kurzu. Je tedy nutné odlišit situaci s pevným měnovým kurzem od situace s pružným měnovým kurzem.

Rozlišujme dvě standardní situace:

Pokud dojde k pohybu křivky IS doprava: Domácí úroková míra je vyšší než by odpovídala podmínce úrokové parity. Dojde k přílivu cizího kapitálu do země, což vyvolá snížení nominálního měnového kurzu - tedy zhodnocení měny. Pokud platí předpoklad konstantní cenové hladiny, dojde v důsledku tohoto zhodnocení za určitý čas ke snížení čistého vývozu (NX) a tím k navrácení křivky IS do její původní polohy. Tím je standardně vysvětlována neúčinnost fiskální politiky při systému pružných měnových kurzů, kdy fiskální politika vede k vytlačení exportu.

V případě, že dojde k posunu křivky LM doprava, dojde ke snížení úrokové míry pod úroveň odpovídající úrokové paritě a díky tomu k odlivu kapitálu ze země. Tento odliv vyvolá nominální (i reálné) znehodnocení domácí měny, díky čemuž dojde ke zvýšení čistého exportu a křivka IS se v průběhu času bude posouvat doprava nahoru až do chvíle nového rovnovážného stavu. Proto lze říci, že monetární politika je v systému pružných měnových kurzů účinná a vede ke zvýšení výstupu.

Opět rozlišujeme dvě standardní situace:

Pokud dojde k posunu křivky IS směrem doprava domácí úroková míra se opět dostane nad úroveň úrokové parity. Výsledkem je příliv zahraničního kapitálu do země. Aby centrální banka udržela pevný měnový kurz (v tomto případě, aby nedošlo ke zhodnocení měny = snížení nominálního měnového kurzu), musí intervenovat ve prospěch devizových rezerv. Důsledkem toho je zvýšení nabídky peněz a tedy posun LM doprava až do bodu rovnováhy na trzích. Závěrem může tedy být, že na rozdíl od situace v systému pružných měnových kurzů, v systému pevných měnových kurzů je fiskální politika účinná a vede ke zvýšení výstupu.

Dojde-li k posunu křivky LM doprava, úroková míra se dostane pod úroveň odpovídající úrokové paritě. To vyvolá odliv kapitálu ze země a donutí centrální banku, v rámci její povinnosti uchovat pevný směnný kurz, intervenovat na vrub devizových rezerv. Výsledkem je snížení nabídky peněz a postupný návrat křivky LM doleva až do původní polohy. Lze tedy říci, že jedná-li se o systém pevných měnových kurzů, je monetární politika neúčinná a vede pouze ke snížení devizových rezerv.

Tímto jsou popsány všechny základní možné situace, které mohou nastat v modelu IS-LM-BP.

Poznámka: Hodnotíme-li výsledky posunů křivek IS, LM v jednotlivých případech v souvislosti s hospodářskou politikou země, je nezbytné uvědomit si, že opatření hospodářské politiky nemusí být vždy jediným důvodem posunu křivek IS či LM.