Model DAD-DAS

Model DAD-DAS (dynamická agregátní poptávka - dynamická agregátní nabídka) vychází ze základního modelu AD-AS v upraveném rámci. Na rozdíl od modelu AD-AS, který sleduje rovnováhu na trhu v rozměrech výstupu a cenové hladiny, model DAD-DAS nás přenáší do oblasti sledování vztahu mezi mírou inflace a výstupního poměru (Y/Y*). Tento přístup je významný, protože inflace, dlouhodobý nárůst cenové hladiny, je při zkoumání reálné ekonomiky důležitější než jednorázová zvýšení cenové hladiny. Navíc dlouhodobý růst cenové hladiny by v modelu AD-AS byl jen obtížně zobrazitelný.

Nejjednodušší způsob odvození křivky DAS je z křivky agregátní nabídky. Křivku AS, která zobrazuje vztah mezi cenovou hladinou a celkovým nabízeným množstvím produktů při každé jednotlivé úrovni cenové hladiny, lze nadefinovat takovouto zjednodušenou funkcí:

Y = Y* + k (P - P_e), tj. P = P_e + (Y - Y*). Pokud bychom se zajímali o vztah mezi dvěma časovými obdobími, mohli bychom místo cenové hladiny psát rozdíl mezi P_t a P_t-1, tedy mezi současnou a minulou cenovou hladinou. Jelikož se v tomto případě jedná o rozdíl cenových indexů, můžeme rovnici přepsat a nahradit cenové hladiny inflací (přibližně): p =p _e + (Y - Y*) . Tento zápis je (víceméně) vyjádřením krátkodobé Phillipsovy křivky, tedy vztahu mezi zaměstnanosti a inflací (vycházíme z toho, že důchod je v přímém vztahu se zaměstnaností), ve které je navíc započtena očekávaná inflace.

Lze říci, že křivka dynamické agregátní poptávky je krátkodobou Phillipsovou křivkou.

V moderní ekonomii je tato jednoduchá rovnice přepsána tak, aby byla schopna popsat i nabídkové šoky. Její tvar potom je:

Jednoduchá mezera výstupu je zde nahrazena procentním rozdílem mezi potenciálním a skutečným výstupem a je doplněna o členy PM (relativní změna ve vstupních cenách a jiných faktorech, které ovlivňují nabídku) a PR (relativní změna produktivity a dalších faktorů, které ovlivňují efektivnost produkce).

Koeficient q vyjadřuje vliv relativní mezery výstupu na výslednou inflaci (čím je q menší, tím je křivka DAS plošší) a p (zjednodušený model předpokládá, že p=1) vyjadřuje intenzitu, kterou se očekávaná míra inflace promítá do skutečné míry inflace. Platí, že pro každou očekávanou míru inflace získáme jednu křivku DAS. Z tohoto důvodu jsou křivky DAS někdy nazývány inflačními křivkami (agregátní nabídky), značeno IC.

Model obvykle předpokládá, že současná cenová hladina vychází z cenové hladiny v minulých obdobích (předpokládáme tzv. adaptivní očekávání), tedy že p _e =p _t-1. Rychlost, jakou se ekonomika přizpůsobí minulé cenové hladině nebo novým informacím, je různá. Existují určité diskuse o tom, jak dalece závisí skutečná míra inflace na očekávání, a proto hrají p _e a p významnou roli. Některé teorie vysvětlují, že koeficient p se může měnit v důsledku procesu učení, tedy že závisí na zkušenosti ekonomických aktérů.

Pokud bychom adaptivní očekávání nahradili racionálními, potom by při možnosti dokonalé předpovědi bylo přizpůsobení okamžité a důchod by se stále nacházel na své dlouhodobě rovnovážné úrovni.

Rovnice křivky DAS vyjadřuje například to, že pokud se důchod - agregátní poptávka zvýší nad úroveň potenciálního důchodu, důsledkem bude inflace tažená poptávkou. Reakcí na (negativní) nabídkové šoky bude inflace tažená náklady.

Křivka DAD: (pro uzavřenou ekonomiku)

Křivka DAD je množinou bodů [Y/Y*,p ]. Vycházíme z toho, že v krátkém období může být výstup mnohem pružnější než potenciální výstup a proto může docházet k výkyvům, při kterých jsou některé kapacity nevyužité, nebo naopak, kdy jsou kapacity nadužívané. Tyto výkyvy jsou však (teoreticky) obvykle dočasné.

Lze říci, že dynamická agregátní poptávka bude přibližně odpovídat zjednodušené rovnici DAD=p +D Y. Tu můžeme rozepsat následovně:

,

D AD je změna míry růstu agregátní poptávky. Sklon křivky DAD bude přibližně stejný jako u křivky AD.

Poznámka: Komplexnější rovnici DAD lze pomocí modelu IS-LM odvodit z předpokladu, že změna agregátní poptávky závisí na změně fiskální politiky a reálných peněžních zůstatků. Její tvar je potom trochu složitější.

Pokud se ekonomika nachází na libovolném bodu s důchodem různým od potenciálního důchodu, bude se očekávaná inflace lišit od inflace skutečné. Tento rozdíl v míře inflace způsobuje posuny krátkodobé křivky DAS, které budou existovat až do chvíle, kdy Y=Y*. Proto rovnovážné body leží na přímce Y*, která se také nazývá dlouhodobá DAS.

Pokud dojde ke zvýšení míry růstu agregátní poptávky, celá křivka DAD se posune nahoru doprava. Reakcí na tento posun bude posun křivky DAS nahoru kvůli změněnému inflačnímu očekávání. Následně bude docházet k dalším posunům křivek DAS i DAD a to až do chvíle, kdy se ekonomika dostane do stavu dlouhodobé rovnováhy, tj. na úroveň potenciálního důchodu. V průběhu tohoto přizpůsobovacího procesu bude úroveň důchodu oscilovat okolo potenciálního důchodu a míra inflace se bude pohybovat nad svojí původní úrovní. Výsledná míra inflace bude vyšší o relativní zvýšení agregátní poptávky.

1) V průběhu přizpůsobování existují období tak zvané STAGFLACE, ve kterých roste míra inflace a zároveň klesá důchod. V tomto případě je stagflace důsledkem pohybů křivky DAS kvůli změnám očekávané inflace.

2) Jelikož předpovědi inflace nejsou dokonalé, dochází k přestřelování míry inflace a ta je proto v některých obdobích přizpůsobování nad svoji novou rovnovážnou úrovní.

Přizpůsobení, pokud se jedná o poptávkový šok, například trvalé zvýšení vládních výdajů: V tomto případě se nejedná o změnu tempa růstu agregátní poptávky, ale o jednorázový (avšak trvalý) skok. Důsledkem bude nejprve posun DAD nahoru a doprava na což agregátní nabídka zareaguje posunem nahoru doleva. V dalších obdobích sice vládní výdaje zůstanou zvýšené, avšak jejich růst oproti předchozímu období bude nulový. Díky tomu se DAD posune částečně zpět doleva dolů a DAS z důvodů změněné očekávané inflace opět doleva nahoru. Ekonomika se takto tedy postupně vrátí do své původní rovnováhy.

V přechodném období je tedy díky trvalému zvýšení vládních výdajů důchod vyšší, avšak po určité době se ekonomika vrací zase zpět do bodu své původní rovnováhy. Jelikož vládní výdaje jsou i po tomto návratu stále zvýšené, důsledkem přizpůsobení na permanentní zvýšení vládních výdajů je vytlačení části soukromé poptávky.

Pokud dojde ke zvýšení nákladů firem, které není vyvoláno předchozím posunem DAD, jedná se o nabídkový šok. Příkladem jsou ropné šoky, důsledky nepříznivého počasí apod. Nabídkové šoky jsou bui trvalé, nebo dočasné.

Pokud se jedná o dočasný nabídkový šok, dojde k dočasnému zvýšení cenové hladiny a snížení výstupu. Po skončení šoku se ceny vrací na svoji původní úroveň.

Pokud jde o trvalý nabídkový šok, křivka DAS se posunuje doleva nahoru. Další vývoj potom záleží na tom, jakou stabilizační politiku vláda zvolí. Pokud zvolí neutrální stabilizační politiku, tedy nebude nijak působit na agregátní poptávku, dojde nejprve ke snížení zaměstnanosti a zvýšení míry inflace, ale ekonomika se po určité době sama vrátí do bodu své původní rovnováhy. Období než se ekonomika vrátí do rovnováhy, v němž je tedy zvýšená míra nezaměstnanosti, může být dlouhé.

Jinou možností je akomodační politika. Vláda zajistí dodatečnou agregátní poptávku tak, aby se ekonomika vrátila do rovnováhy při plné zaměstnanosti rychle. Důsledkem je však nárůst míry inflace.

 Poslední možností je politika konstantní míry inflace (zvaná též "extinguishing policy"). Jedná se o monetární restrikci, která způsobí posun křivky DAD dolů tak, aby se s křivkou DAS protínala na původní úrovni inflace. Tato politika však vede k velkému nárůstu nezaměstnanosti a ke snížení důchodu. Monetární restrikci lze s tím, jak se bude křivka DAS vracet do své původní polohy, postupně uvolňovat.

Každá z těchto politik s sebou přináší určité výhody a nevýhody a záleží na porovnání nákladů a výnosů politik, aby bylo možné určit, kterou z nich je nejvhodnější zvolit.