Ukázka číslo 1: Výsledek modelu při použití přednastavených parametrů, tj. jedná se o dvousektorovou ekonomiku, autonomní výdaje A = 180 a mezní sklon ke spotřebě c = 0,8. Multiplikátor je v tomto případě roven a =5, rovnovážný výstup je 900.

Ukázka číslo 2: Zkoumáme, jaký efekt bude mít zvýšení autonomních výdajů na rovnovážný výstup. A je oproti ukázce č. 1 vyšší o 2 třetiny. Výsledkem je rovnoběžný posun přímky AD směrem nahoru. Výrobci na to zareagují zvýšením produkce a rovnovážný výstup je tedy vyšší (Y₀=900, Y₁=1500).

Ekonomické odůvodnění: Následkem zvýšení agregátní poptávky (agregátních výdajů) došlo ke snížení stavu zásob což vyvolalo reakci firem. Důležitý pro toto odůvodnění je předpoklad existence nevyužitých kapacit.

Ukázka číslo 3: Zavedení vládního sektoru do modelu. V ekonomice začal působit vliv vlády ve formě vládních nákupů, daní a transferů. V důsledku zavedení daňové sazby došlo ke snížení hodnoty multiplikátoru. Sklon přímky AD je tedy menší a rovnovážný výstup také.

Ukázka číslo 4: Zvýšení daňové sazby z 0,25 na 0,40. V důsledku toho se hodnota multiplikátoru snížila z 2,5 na 1,92 a hodnota rovnovážného výstupu z 635 na 488,5. Důvodem je to, že po zvýšení daňové sazby je spotřebovávána menší část důchodu, větší díl je odveden státu formou daní.

Ukázka číslo 5: Zavedení čtvrtého sektoru do modelu. Autonomní výdaje se zvýšily o hodnotu čistého autonomního exportu (v tomto případě o 21), do multiplikátoru vstupuje nový člen, mezní sklon k importu, který hodnotu multiplikátoru dále snižuje, protože část zvýšení naší agregátní poptávky je saturována ze zahraničí formou importu.